Americké ponorky během 2.světové války (Modelářský pohled díl 10 - 1/200 Gato Riich model)

Ponorky Gato

Měřítko 1/200

Riich model

původní rukopis určený pro časopis Plastic Planet

Úvod

Většina lidí co mě zná, tak asi nepochybuje o tom, že jsem se s radostí ujal úkolu napsat tento článek, který bude možná trochu obsáhlejší, než bývá obvyklé u hodnocení stavebnic. Fenomén amerických ponorek třídy Gato, které jsou symbolem ponorkové flotily Amerického námořnictva za druhé světové války je pro modelářskou obec "za oceánem" mnohem důležitější než pro nás Evropany. Pro nás je spíš symbolem ponorkové války německý U-boot. Protože modelářsky trh v USA je poměrně velký není proto divu, že se ponorky třídy Gato i v minulosti dočkaly mnoha modelových ztvárnění. V malém měřítku 1/700 je již drahně let nabízen dvojkit Tamiya se stíhačem ponorek, u nás jsou v tomto měřítku známější tři stavebnice agilního čínského výrobce Hobby Boss. Před nedávnem se i u nás objevily nově vydané, velmi podařené ponorky Gato, Balao, Guppy v skutečně "lodním" měřítku 1/350 společnosti AFV. Bylo na čase, dříve se tato ponorka v měřítku 1/350 dočkala ztvárnění pouze v produkci resinových výrobců například Pitroad, Yankee Modelworks (převzatý z produkce Blue Water Navy) a nedávno Robin Models, tyto stavebnice byly na našem trhu většinou nedostupné a to nemluvím o přemrštěné ceně a mnohdy problematické kvalitě. Ve větších měřítcích se například v 1/178 se cyklicky objevuje v reedicích starý Revel, který se velikostně blíží 1/200. Oblíbené měřítko 1/144 má na kontě Trumpeter o kterém se i dále zmíním. Velkolepý model Revell 1/72 možná v krabici leckomu zabírá podstatnou část kitníku.

O ponorkách Gato

Dříve než se pustíme do hodnocení samotné stavebnice, je třeba malý exkurz do problematiky amerických ponorek. Na první pohled se nám mohou zdát všechny ponorky třídy Gato stejné, ale při bližším zkoumání zjistíme základní odlišující znaky jednotlivých ponorek, které nám pomohou s identifikací a s výběrem předlohy pro náš model ponorky.

Hlavní rozlišovací znaky

Pro snadnou orientaci při výběru předlohy pro svůj model a to především pro práci s podklady je vhodné nejdříve popsat kde hledat rozdíly jednotlivých lodí. Zde musím upozornit, že americké ponorky procházely během své služby několikerými přestavbami. U ponorek třídy Gato tyto přestavby postihly především věž a výzbroj. Důležitá je i informace o historií příslušné lodi a to včetně loděnice, kde která ponorka byla postavena.
1. Boční zaplavovací otvory
2. Paluba
3. Věž
4. Hlavní kanón na přední palubě
5. Hlavní kanón na zadní palubě za věží
6. Výzbroj na přední plošině věže
7. Výzbroj na zadní plošině věže
8. Radary a antény
9. Zadní ochranné rámy

Proč je to tak

Ponorky třídy Gato se staly za války nosným typem tzv. flotilových ponorek (fleet submarines) a byly stavěny ve čtyřech loděnicích v USA. Přestože konstrukce byla v podstatě standardizována a probíhala podle jednotných plánu byly při výrobě uplatňovány lokální změny typické pro konkrétní loděnici projevující se právě na vnějším vzhledu ponorky. V prvopočátku měly první lodě této třídy dvě kotvy na přídi (v textu označeno indexem +))
ale časem se stavba zjednodušila tak, že kotva byla jen jedna a to na pravoboku.
Palubu (na obrázku pozice 2) najdeme na ponorkách v dvojím provedení a to tak že kompletní je z dřevěného roštu, nebo v druhém případě,
kdy se šetřilo nedostatkové teakové dřevo byla část paluby na přídi a zádi je provedena z děrovaného plechu (v textu je plechová paluba označena indexem 20)).
Zadní ochranná konstrukce (oblouky) (na obrázku pozice 9) sloužila k ochraně vrtulí, aby se do nich nezamotala lana od kotvících bojí, existovalo několik typů těchto oblouků, ale některé ponorky neměly oblouky instalované a to ani dodatečně nikdy (v uvedeném přehledu je vždy označen indexem 10)) avšak atypickou úpravu měl USS Silversides
u které byl dodatečně v průběhu stavby instalovány oblouky s obručovým upevněním k trupu.
Původní věž (obr pozice 3) ponorek Gato byla podlouhlá s kulatými okénky kapitánského, s plným mantinelem kolem tzv. kuřácké paluby. Typické pro rané verze bylo i oplechování konstrukce periskopů. Po zkušenostech z operačního nasazení se ukázala celá věž jako nepraktická pro hlídkovou činnost posádky a navíc měla ponorku velkou siluetu na hladině, a řada i nautických problémů. A tak se na existujících ponorkách postupně upravovala. Byla odstraněna kapotáž periskopů, byl odstraněn zadní mantinel věže a nahrazen trubkovým či lanovým zábradlím.
Byl upraven kapotovaný můstek tak, že byl zcela odstraněn a nahrazen instalací přední plošiny pro další zbraň.
U dalších sérií se věž již montovala upravená nebo byla upravena ještě před dokončením v docích. Několik ponorek mělo specifické úpravy, kdy bylo odstraněné oplechování na bocích za můstkem. (viz USS Barb¨)
Některé měli vyřezány zvláštní otvory v bocích věže.
Dalším výrazným znakem byly tvary otvorů (obrázek pozice 1) ve svislých bocích palubní nadstavby.
Otvory sloužili k rychlému zaplavení mezipalubního prostoru při ponoření ponorky, aby byl snížen vztlak při ponoření ponorky, a naopak rychlý odtok vody. Příď byla perforována prakticky u všech lodí stejně, rozdíl můžeme hledat až za předními hloubkovými kormidly. Tyto otvory byly buď v v první třetině před věží a byly podkovovité, budeme jim říkat arkády, v jedné řadě a na spodní hraně přechodu svislých stěn do pláště trupu, za nimi až do konce palubní nástavby byla jen štěrbina.
Druhá varianta byla ve formě ležatých oválů a to v řadě v celé délce boků palubní nástavby, v první třetině ve dvou řadách. Některé ponorky, které prošli úpravami v průběhu války v námořních loděnicích na Mare island měly původní arkády doplněny o oválné otvory… příkladem může být právě SS-212 USSGato v pozdějším provedení.
Loděnice Electric Boat Co., Groton, Conecticut
Loděnice vyráběly ponorky v základním vzhledu s arkádovitými otvory (1) na spodní hraně palubní nástavby a od čela věže s podélnou štěrbinou. První série ponorek s původní dlouhou věží: 212 Gato+)10), 213 Greenling+), 214 Grouper+)10), 215 Growler, 216 Grunion,217 Guardfish, 218 Albacore, 219 Amberjack, 220 Barb, 221 Blackfish po nich následovala druhá série s již upravenou věží s přední plošinou a zkráceným můstkem.
Loděnice Portsmouth Naval Shipyard, Kittery, Maine
Pro ponorky stavěné v těchto loděnicích jsou typické oválné otvory v celé délce palubní nástavby, od hloubkových kormidel k věži ve dvou řadách. První série se starší věží: 228 Drum+) 10)20), 229 Flying Fish+)10)20), 230 Finback +)20), 231 Haddock20), 232 Halibut 10)20), 233 Herring 1)2)
Manitowoc Shipbuilding Co., Manitowoc, Wisconsin
Tyto loděnice jsou zvláštní tím, že jsou na řece a ponorky musely do moře dopravit. Lodě se do moře dostaly tak, že po zkouškách na Michiganském jezeře byly dopraveny přes Mississippi do New Orleansu, kde byly opět spuštěné na vodu. Také v Manitowoc jsou jediné loděnice, kde ponorky Gato byl spouštěné na vodu bokem a ne po zádi jako u ostatních loděnic s prodlouženou věží byly postaveny jen 265 Peto, 266 Pogy 10
Mare Island, Califonia
Ponorky z loděnice ostrově Mare u města Vallejo v Californii vypadaly podobně jako z loděnice Portsmouthu, měly stejné oválné otvory ve dvou řadách. První ponorky měly starší typy věží, které však před zařazením do služby byl již upravené: 236 Silversides 10)20), 237 Trigger 10)20), 238 Wahoo20), 239 Whale20),

Stavebnice

Firma Riich model je novou entitou na modelářském nebi, kromě této stavebnice uvedla současně na trh i trojici stavebnic moderních ponorek třídy Los Angeles v měřítku 1/350 a dvoustavebnici ruské ponorky třídy Borei v měřítku 1/700 z které jde postavit obě sloužící ponorky Jurij Dolgorukij a Alexander Něvskyj. No, uvidíme, jaké novinky se objeví v budoucnosti, doporučuji sledovat stránky http://www.riichmodel.com/

Obsah stavebnice

Stavebnice jak je avizované na obalu obsahuje i díly na stavbu letadla Vough OS2U Kingfischer, a tyto díly jsou také jediné průhledné. Díly určené pro stavbu ponorky jsou v šedém plastu. Stavebnici doplňuje samostatně balený plastový podstavec, planžeta leptaných dílů a dva obtiskové aršíky pro letadlo i ponorku extra. Nechybí stavební návod a schéma zbarvení, vše vytištěné barevně na křídovém papíře.
Trup se skládá z několika segmentů. Samostatně jsou v krabici uloženy dva díly trupu se svislou dělící rovinou. Horizontální dělící rovina trupu je přibližně na vodorysce ponorky což na jedné straně umožňuje stavbu v provedení Waterline, ale na druhou stranu poněkud komplikuje stavbu. Horní polovinu tvoří samostatně, v jednom kuse odstříknutá část paluby. Část přídě se sestavuje ze dvou dílů.
Protože příď a díly typické pro věž 1941/42 je v jednom rámečku nabízí se úvaha o modulárnosti stavebnice a budoucích dalších verzích. Základní díly trupu jsou doplněné vnitřním žebrováním, které zvýší kompaktnost modelu. Naštěstí se žebrování neprojevilo navenek propadlinami. V této fázi se vrátíme k historickému úvodu. Paluba je naznačena celodřevěná s rytím, které dává tušit otvory pro čluny před věží. Příď má kotvy na obou stranách, a arkádové díry do bočnic typické pro ponorky z Grotonu nebo Manitowocu. Na zádi je naznačeno kování pro ochranné oblouky. Bez úprav lze postavit vlastně jen jednu ponorku a to 213 Greenling která měla všechny znaky ve stavebnici, lze postavit i 212 Gato nebo 214 Grouper ale musíme vynechat koncové oblouky a trup na konci vytmelit…. Pro další musíme zatmelit levou kotvu, ale počítám, že další stavebnice budou tyto detaily obsahovat. Na přídi lze postavit model s otevřenými torpédomety a dokonce najdeme i 4 kusy torpéd. Výhrady mám k bočním stabilizačním kýlům, které měly trochu jiný tvar. Stejně jako všichni výrobci i zde byl zcela opomenuto velké množství zaplavovacích otvorů u dna lodi. Podobně byl vynechán sonar a to jak na palubě tak dvě hlavice na spodku trupu. Zábradlí na palubě je ve stavebnici znázorněné v podobě 1942 kdy bylo původní po celé délce paluby zkráceno. Můžeme použít leptané díly nebo postavit z plastových stojek a vytažené niti. Druhý způsob je však pracnější a je třeba respektovat realitu, kdy se jednalo o stojky v řadě míst zdvojené podpěrou a které měly na vnitřní straně očka, kterými se protahovalo ocelové lano. V některých místech ve dvou řadách. Zcela je opomenut anténní systém a to jak stožáry na palubu, tak i stožárky na věži.

Výzbroj

Základní výzbrojí, každé ponorky jsou pochopitelně torpéda, to co je však zajímavé z modelářského hlediska je hlavňová výzbroj na palubě(5) a věži (7).
Samostatný rámeček (označený E) hlavňové výzbroje je pěkný a zbraně vypadají celkem detailně. Máme na výběr ze dvou kanónů 20mm na věž. Stavebnice má znázorňovat ranou podobu s kanónem 3inch/50 CAL (76 mm) Mark 7 a tu také ve stavebnici najdeme. Alternativní výzbrojí některých ponorek bylo použití 3inch kanónů Mark 8 a Mark 11. Hlavní výzbroj byl u prvních ponorek kanón za věží, toto umístění bylo voleno tak aby byla členitá zbraň schována v proudění vody za věží. Vzhledem k tomu, že se hlavňová výzbroj používala jako ofenzivní na ničení neozbrojených cílu ukázalo se vhodnější přemístit kanón před věž, aby ponorka mohla střílet v přední polosféře při plavbě na vstřícném kurzu (pozor i zde byly výjimky zejména u prvních ponorek s celodřevěnou palubou nešlo umístit kanón, protože před věží byl v mezipalubí prostor pro dva čluny, některé dostaly jen 20mm kanón v blízkosti věže). Současně byla i posílena palebná účinnost záměnou za kanóny 4"/50 CAL ( 100mm ) používané Mark 7, 8, 9 anebo 10 pro které bylo navíc i dostatek munice, protože se jednalo o standardní výzbroj celé řady torpédoborců. Díly na tento kanón najdeme v rámečku a i návod s ním počítá ale bez bližšího určení kam umístit, pro uvedenou konfiguraci nelze použít.
Konstrukce dílů věže připomíná stavebnici stejné předlohy od firmy Trumpeter 1/144. Porovnáním s fotografiemi bych pouze upozornil, že okna byly u skutečných ponorek větší. Nebude problém zvětšit jejich průměr. Zábradlí kolem věže je vylisováno vcelku a je nemodelové, bohužel v leptu najdeme jen zábradlí na hlídkové plošiny u periskopů. Podobně nevýrazný detail je žebříček díl B11, kterému by také lépe slušel lept.

Model letadla

Součástí stavebnice jako doplněk či rozšíření jsou přiloženy díly na stavbu modelu průzkumného letadla Vought OS2U Kingfisher. Tyto letadla se používala jako palubní u většiny hladinových lodí USN v první polovině války. Model může sloužit jako součást diorámy při volbě stavby ponorky v provedení waterline nebo ho můžeme stavět jako samostatný model. Celý model je z průhledného plastu. Nevímjestli tento plast výrobci volí proto, aby dosáhli jednoduchosti stavby kde je průhledný překryti, nebo protože specifický plast, který je výrazně tvrdší než běžný šedivý dovolil vylisování drobných detailů a tenkých hran ploch. Model je rovněž v měřítku 1/200 a je poměrně jednoduchý. Celý drak se sestaví prakticky ze dvou částí. Spodní část trupu je vylisována společně s křídly a VOP. Vrch trupu je společně se SOP. Model neobsahuje alespoň naznačení vybavení kabiny, což je myslím škoda.

Lepty

Stavebnice obsahuje i leptané díly. Bohužel jen zábradlí kryty hlavní torpédometů a jmenovka na podstavec. V tomto měřítku bych očekával i další díly např. koncové ochranné oblouky, dlouhé zábradlí, anténu radiolokátoru SD-2, táhla sklápění předních hloubkových kormidel, stupačky na věž, detaily výzbroje, podobně by mohl obsahovat i detaily pro letadlo. Zde dal bohužel výrobce prostor jiným, ale na nějaký set jsem zatím nenarazil.

Zbarvení a obtisky

Zbarvení ponorky bylo jednoduché a odpovídalo předpisu Ships-2 January 1941 and Ships-2 Rev. 1 September 1941. Které v tomto období předepisovalo zbarvení dle schématu Measure 9., neboly Black System for Submarines. Dle tohoto předpisu byly všechny plochy ponorky nad čárou ponoru černé (Black 82) dřevěná paluba byla natřena Dark Gray 5-D, všechny podvodní části byl natřeny protikorozní barvou, což byla v tomto období také černá barva. Stavebnice obsahuje i obtisky a to bílá trupová a věžová čísla 212. Ty nosily ponorky krátce po zařazení do služby, později byla čísla přemalovaná. Obtisky obsahují i bílé čísla vodoznaku na příď i záď a vlajky. Jsou v dvojím provedení a to jak válečná vlaka USA (ensign) s 48 hvězdami, tak i Jack, kterým byl u USN modrý kanton s hvězdami.
Obě vlajky jsou jak v "hranatém" provedení tak v mírně rozevlátém. Bylo obvyklé vyvěšovat obě vlaky v přístavu a to Ensign na zádi a Jack na přídi, pokud byla ponorka delší dobu na v jízdě na hladině, prakticky při vyplouvání a vplouvání do námořních základen, vyvěšoval se jen Ensign na věži. Letadlo má obtisky pro zbarvení z počátku války i z pozdějšího období. K dispozici jsou jak kruhové znaky s červeným středem pro 6 pozic a pruhy na směrovku, tak znaky s obdélníky a modrým lemem pro 4 pozice. Lze použít označení bílá 5-O-2 ( příslušný k VO-5 a fotograficky doložen buď na USS Texas, nebo USS New York), bíla 25 a černá 13( BuNo 5909, vystaven v Boeing Aviation Hangar at the Steven F. Udvar-Hazy Center) pro který je v návodu schéma. Existuje řada fotografii, kdy ponorka USS Tang zachraňuje piloty z potápějícího se Kingfisheru bílá 45 (z USS North Carolina) u atolu Truk. Bohužel ponorka SS-305 USS Tang již byla třída Balao a tak nezbývá než doufat, že se objeví i tento model.

Zhodnocení

Je obtížné vynést jednoznačný verdikt. Model ponorky v tomto měřítku je optimální "panelákové" velkosti a to dostatečně velký aby se mohl stát výrazným prvkem sbírky modelů, ale není nepraktický kolos jako Gato v měřítku 1/72. Dovolím si alespoň mírné pozicování blízkých stavebnic. Jednoznačně je lepší model 1/350 AFV a to jak zpracováním, provedením detailů tak vybaveností
stavebnice. Starobylý Revell v měřítku 1/178 (údaje se často mění) je naopak poplatný době vzniku a je myslím výrazně horší. Prakticky přímá konkurence je model 1/144 od Trumpeteru. Ten má sice vnitřní tlakové těleso ale detaily a to zejména výzbroj je výrazně horší základní díly nesou podobné chyby. Které však nejsou zásadní, výhodou pro Riich je prakticky stejná cena a bonusové éro.
« zpět